Myšlenky z útesu

[Shakira]

Shakira nehybně seděla na vysokém útesu na pobřeží a s nicneříkajícím pohledem sledovala, jak se slunce přibližuje k vodní hladině. Jemné vlnky se pohupovaly po jinak jednotvárném nekonečném moři. Ten pohled ji uklidňoval. A Shakira uklidnit nutně potřebovala. Byla jedním z těch draků, kteří se podvědomě za každou cenu snažili vypadat nezlomně. To asi zdědila po matce. Dobře si vzpomínala, jak vypadala matčina tvář v jejích posledních chvílích. Tvrdý výraz v očích bylo to jediné, co z jejího pohledu dokázala vyčíst. Jakoby jí vůbec nezáleželo na tom, že má své perleťově tyrkysové šupiny na krku nabarvené krví na rudo. Jakoby jí bylo jedno, že její nejstarší dcera jakožto jediný drak, který ji v posledních minutách sledoval, se z toho, co viděla bude ještě dlouho vzpamatovávat.

I kdyby si Shakira nezakázala projevovat emoce spojené s nedávnými událostmi v její rodině, nedokázala smutnit nad ztrátou své matky, aniž by prožívala tu hlubokou nenávist k otci, což se jí velmi příčilo. V příbězích, které jí matka Nalani vyprávěla, byl Nargis, její otec, velmi odvážný a udatný drak. Byl jedním z elity dračích bojovníků v kraji a ji, Shakiru, miloval ještě dříve, než se stihla z vajíčka vyklubat. Shakira si nedokázala spojit otce z příběhu s otcem, který zavraždil její matku.

Mladá dračice s šupinami tyrkysové barvy mírně zatřepala hlavou a ihned se znovu hrdě narovnala. Snažila se odehnat všechny lítostivé i nenávistné myšlenky a soustředit se pouze na přítomný okamžik. Všechny vzpomínky a uvažování o nich se horoucně pokoušela zahnat do pozadí své mysli, ale přes všechnu její snahu se k ní stále ty myšlenky vracely.

Když ohnivý kotouč na nebi přesáhl hranici obzoru a obloha byla již z větší části temná, rozhodla se Shakira elegantně vstát ze svého místa. Přemýšlela o plánech do budoucna. Kromě mladších sourozenců, kteří byli naštěstí už dostatečně samostatní, aby sami přežili v divočině, zde už nebyl nikdo, ke komu by byla vázána. Jistěže mohla ostatní dráčata obeznámit o situaci, ale ač si to nechtěla přiznat, měla stach (ano, opravdu se bála), že by ji vynili z toho, že svou matku nedokázala ochránit, stejně jako si to sobě sama dávala částečně za vinu. Navíc, měla pocit, že bude lepší, když se nikdy nedozví o tom, kdo jejich matku zabil. Stačilo, že tím svou hlavu musela zatěžovat ona.

Shakira si svou přední nohu maličko smočila ve slané vodě a v zápětí nespokojeně švihla ocasem, když zjistila, jak je voda chladná. Po několik chvil ještě zůstala na břehu, ale brzy se osmělila a zadníma nohama se ladně odrazila od břehu a velikým obloukem skočila do moře. Vplula pod vodní hladinu s křídly složenými u těla a nohama se ve vodě odrážela a plavala stále dál, do hlubin oceánu. Své hnědo oranžové oči měla otevřené a s neskrývaným uspokojením sledovala, jak jí dva bílí žraloci s jasně viditelným strachem uhýbají z cesty. Voda, protékající kolem jejích křídel ji příjemně zklidnila a konečně se dokázala po tolika hodinách naplno uvolnit. Cítila se tak volná, jako už dlouho ne. Shakira, podobně jako většina draků, dokázala plavat pod vodou bez nadechnutí dlouhé minuty, ale po nějaké době se i ona musela vrátit na vodní hladinu a znovu do svých plic nechat proudit kyslík. Z šupin na hlavě a krku jí téměř okamžitě stekla všechna voda, jako po skle. Byla už pěkný kus od břehu, ale ten pohled na pevninu takto z dálky se jí zdál velkolepý. Přesto, byla to pevnina, kam už nepatří. Nemůže patřit. Ví, že tam by žít už nedokázala. Ví, že její rozhodnutí už nemůže změnit nikdo, i kdyby se o to pokusil třeba ten nejvýznamnější z bohů. Ani v jeho silách to není. Zítra za úsvitu už bude plachtit nad mořem směrem, který si její křídla samy zvolí. Poletí a nemůže minout. Shakira ví, že ať ji potká cokoliv, alespoň se tomu dokáže s hrdostí postavit. Znovu už neudělá tu chybu a hlavu neskloní. A pokud se jí do cesty připlete její otec, zařídí se stejně jako u ostatních a tentokrát před ním neustoupí ani o dráp.

[GanairaAdmin]

Paní, moc hezky jsi to napsala. Myslím si, že 450 drahokamů si to určitě zaslouží. Budu se těšit na další tvůj příběh

[Shakira]

Děkuji moc Ganairo.

[Sponsored content]